Přejít k hlavnímu obsahu

Hrající manažer Slaný: Konec aktivní kariéry? Musím si vše vyhodnotit

26-02-2019   Sammael

Patřil mezi nejproduktivnější obránce ligy, i když možná odehrál aktivní poslední sezonu. Ve svých 36 letech ovšem hrajícího manažera FBC 4CLEAN Česká Lípa Štěpána Slaného těšilo především, že jeho tým se nemusí trápit v sérii o záchranu. „Florbal mě baví, věk to už moc nedovoluje,“ vypichuje bývalý reprezentant v českolipském dresu.

Stejně jako loni jste se museli o záchranu obávat do posledního kola. Jak hodnotíš konečné desáté místo?
„Byla o něco lepší než loni, i když trochu na houpačce. Udělali jsme především v domácím prostředí několik zbytečných ztrát - především s Brnem, se Znojmem a s Otrokovicemi. Body z těchto zápasů nám hodně chyběly v boji o play-off. Také jsme se dokázali vyvarovat vysokým porážkám, ty přišly jen venku od Vítkovic a Bohemky, což je oproti loňské sezóně také plus. Desáté místo a přímé udržení ligy bylo cílem. Ten jsme splnili, mám velkou radost.“

Na přímou záchranu to ale za stavu 0:4 v Brně moc nevypadalo. Jaké jste měli po první třetině v kabině pocity?
„Těžké to bylo, ale tohle je ve florbale stále hratelný výsledek. Když jsem odcházel ze šatny, na Vinohradech se hrála ještě první třetina a Bohemka vedla 3:0, což minimálně pro mě byla motivace, abychom do toho šli nadále po hlavě. No a samozřejmě jsem cítil, že to bude trochu ležet i na mě jako nejzkušenějším hráči. I na to jsem se psychicky připravil a vyšlo to.“

Trenérka Lenka Bartošová před zápasem upozorňovala, abyste nesledovali výsledek z Vinohrad. V době, kdy domácí Sokol prohrával 4:7, ale asi bylo důležité hrát tak, abyste alespoň ten jeden bod z Brna přivezli, že?
„Tak především utkání na Vinohradech začalo záhadně o pět minut déle a oni tak měli super přehled, jak se hraje u nás a podle toho taky mohli trochu ladit hru. Chvíli nám stačil bod, pak zase dva. Po zápase jsme nakonec sledovali videopřenos z Prahy přímo na ploše.“

Takže jste byli o dění na Vinohradech informovaní?
„Jasně, někdo to nechtěl věděl, já zase chtěl vědět skoro každou změnu, takže za mnou chodili náhradníci, kteří mě informovali. Nedělá mi problém soustředit se přitom na svůj výkon, pro mě to byla vzhledem k vývoji naopak motivace. Na konci zápasu stejně nakonec všichni prožívali oba zápasy najednou.“

Na Českou Lípu tak čeká třetí sezona mezi tuzemskou klubovou špičkou. Jak moc je tato stabilizace důležitá pro klub i pro celé město, které v některých kolektivních sportech docela skomírá?
„Pro mě tato sezóna byla zásadní. Po první nadšené nováčkovské sezóně musela přijít stabilizace, průběžně jsme doplňovali kádr a celé to vedlo k tomu, abychom náš klub postupně etablovali mezi českou florbalovou elitou. Věřím, že další sezóna bude zase lepší. Věřím, že i pro naše město je to skvělý výsledek a reklama. Možná si tolik lidí neuvědomuje, že florbal je po fotbale druhý největší sport u nás a to samozřejmě znamená velkou konkurenci v "áčkových" týmech. Dokázali jsme to s minimálním rozpočtem, většina kluků si zde platí příspěvky a stejně jsme dokázali konkurovat mnohem silnějším celkům. Je to i o charakteru.“

Charakter se ukázal i v některých momentech sezony, kdy to opravdu s přímou záchranou nevypadalo nějak slavně. Jak moc týmu pomohly návraty Milana Tichého, Jaromíra Ekla a Tomáše Kadlece a především příchod kanonýra Radka Krajcigra?
„Všechno nám klaplo na jedničku. Upřímně Radek Krajcigr nám spadl z nebe, jednání bylo tak rychlé, že jsem nedal šanci konkurenci. Za to díky do Mladé Boleslavi. Milan je pro nás budoucí teamleader, který by po mě měl převzít odpovědnost za tým. Jarda Ekl a Tomáš Kadlec se vrátili tam, kde jim to sedí a skvěle tým v sezóně doplnili. Jarda zase dokázal dvaceti body, že má pro nás velký přínos a Tomáš je asi nejlepší defenzivní bek, se kterým jsem kdy hrál. Co se týká průběhu sezóny, ono je to občas o losu. Některé týmy si odehrály lehčí zápasy, my jsme měli třeba šňůru se špičkou, takže to bylo zkreslené. O mně se ví, že hodně počítám. A počítal jsem i letos. (úsměv)

Počítáš tedy i se svou aktivní účastí v příští sezoně?
„Je mi 36, jsem pracovně hodně vytížený, čekáme za měsíc druhý přírůstek (proto jsem potřeboval nutně končit už po Brnu). Na konci sezóny jsem již ze zdravotních důvodů skoro netrénoval a šlacha mezi mým zadkem a kolenem mě obtěžovala tak, že jsem byl rád za dohrání zápasu v nějakém rozumném tempu. Florbal mě baví, věk už to moc nedovoluje. Tohle vrcholové odcházení je těžké pro hodně sportovců. Musím se s Anetkou (manželka) domluvit co a jak dál a poté uvidím, samozřejmě v závislosti na zdravotním stavu. Celou kariéru jsem do toho šel jak blázen a teď mi maličko dochází.“

Kam se podle tebe klub posunul oproti poslední sezoně?
„Myslím, že to je hodně podobné. Lípa má specifické sponzorské klima. Jsme městem velkých fabrik se zahraničním vedením. To je složitá vyjednávací pozice. Zásadní pro další vyjednávaní, že jsem se dokázali udržet a ukázali jsme, že to nebyl jenom výkřik do tmy. Letos maličko ubylo diváků, ale to bylo především rozbitou termínovkou kvůli domácímu mistrovství světa.“

Máte pojištěné všechny opory i pro příští superligový ročník?
„Máme všechny.“

Vy jste se záchranářskému boji úspěšně vyhnuli, ale na další týmy teprve čeká. Kdo spadne a kdo postoupí z první ligy, potažmo koho by sis přál?
„Nedokážu tipovat. Znojmo se celou sezónu připravuje na play-down, Vinohrady ještě včera sahaly po přímé záchraně, teď to pro ně bude psychicky těžké. Pardubice musí zabrat. Roky to tam budují a najednou jim hrozí, že celá práce půjde vniveč. Mladý tým Brna nemá proti nim co ztratit. Fakt zajímavé, jak se s tím týmy poperou. Co se týká první ligy, tak to přeji Ústí nebo Chomutovu. Favorit se ale bude hledat mezi pražskými Black Angels a brněnským Hattrcikem.“

Když bys měl vybrat jednu vzpomínku na celou sezonu, která by to byla?
„Já to mám tak nějak splácnutý všechny dohromady s tím, že to na konci vyšlo. Úplně o fous. Takže vzpomínky ani ne, je to spíš splněný sen. Před deseti lety se mi tu všichni smáli, že budeme s Lípou hrát ligu. Teď jí hrajeme, získali jsme si respekt. Když k nám jede nějaký soupeř, píše to v souvislosti s tím, že jede na horkou půdu do České Lípy. Já tam vidím všechno.“