Přejít k hlavnímu obsahu

Mladší žákyně braly v Brně stříbrné medaile

15-07-2019   Sammael

Letos poprvé byly součástí českolipské florbalové výpravy na turnaj Hummel Open Game také dva dívčí týmy. Do Brna se kromě chlapců vydaly i mladší a starší žákyně. Oba týmy předváděly na turnaji skvělé výkony. Zatímco starší žákyně ve čtvrtfinále smolně vypadly na nájezdy s Tatranem Střešovice, jejich mladší kolegyňky dokráčely až do finále.  Zde stříbrný výlet očima trenérky.

Turnaj nám začal v podstatě už před odjezdem, když se omluvila Pražská Sparta a my jsme si tak bez boje připsaly první 3 body do tabulky základní skupiny. Zklamání z toho, že odehrajeme o jeden zápas s kvalitním soupeřem méně, brzy nahradil příjemný pocit –  když jsme si uvědomily, že na své premiéře velkého „pětkového“ florbalu nemůžeme skončit poslední:).

Ve čtvrtek nás Brno přivítalo průtrží mračen. Halu, kde jsme měly odehrát první zápas, jsme tak hledaly obtěžkány batohy a promoklým oblečením… To, že nám z černé oblohy prší štěstí jsme však zatím ještě netušily:). Vstup do prvního zápasu proti Tatranu Střešovice Red byl trošku nervózní, ač jsme byly po většinu času na míčku, proměňovaly jsme jen minimum šancí a v poločase jsme vedly 2:1. Po přestávce už se ale naše střelkyně rozjely naplno a do tabulky jsme si připsaly první (již řádně vybojovanou) výhru 12:1. Ještě téhož večera nás ale čekal soupeř z nejsilnějších – Vítkovice. Proti favoritovi skupiny jsme nastoupily s velkým odhodláním a se skvělými fanoušky (když naše maminky doplnil také tým elévů) v zádech. Navzdory papírovým předpokladům jsme se v páté minutě dostaly do vedení, když se trefila Míša Mazurová. Do poločasu jí ještě následovala Lucka Švajcrová a po první půli jsme tak senzačně vedly 2:0. Po přestávce však Vítkovice zabraly a brzy bylo srovnáno. Nicméně holky poprvé v turnaji ukázaly svou velkou psychickou odolnost, dál poctivě makaly a po zásluze byly odměněny, když finální výsledek zápasu zařídila dvěma dalšími krásnými trefami kapitánka Mazurová (po nahrávkách Štěpánky Haklové). Holky tak získaly cenný skalp a již ve čtvrtek večer jsme věděly, že ze skupiny půjdeme do vyřazovacích bojů nejhůře ze druhého místa.

V pátek dopoledne jsme (kromě děvčat, která hrála i zápasy starších žákyní) vyměnily dresy za plavky a užily si parádní koupání v zánovním areálu Riviéra. Zrelaxovaly jsme tělo i duši a těšily se na poslední zápas ve skupině proti místnímu Brnu Židenice. Klimatické podmínky v hale bohužel příliš nepřály pěknému florbalu. Ačkoli domácí hráčky povzbuzené mohutným kotlem rodičů makaly a nedaly nám nic zadarmo, protrápily jsme se až k pěkné výhře 7:4 a zajistily jsme si tak první místo ve skupině!

Díky milosrdnému losu jsme měly sobotní dopoledne volné. Cestu na čtvrtfinále jsme si tak mohly prodloužit o fandící výlet za mladšími žáky, kterým stejně jako nám začala vyřazovací část turnaje. Hoši si suverénně poradili s Lovosicemi a my je moc chtěly ve čtvrtfinále proti Ivati Tigers Jižní Město napodobit. Ačkoli dle výsledků ve skupině jsme (asi poprvé na turnaji) nastupovaly do zápasu jako favorit, předváděná hra tomu příliš neodpovídala. Nevíme kudy, ale na hokejky se nám propašovala nervozita. Ta bohužel nezmizela ani poté, co se trefila Štěpa Haklová a tak bylo po nenápadné akci Tigers brzy srovnáno. Ačkoli jsme byly častěji na míčku, příliš slibných šancí jsme si nevytvořily. Přesto jsme se ve 27. minutě radovaly z vedení, když se rozehrávka soupeřek šťastně odrazila od Lucky Švajcrové za záda gólmanky pražského týmu. Když už to vypadalo, že postupové vedení 2:1 udržíme, přišel smolný gól i na naší straně. Na posledních pár vteřin zavezla Haklová míček za vlastní branku, kde o něj však byla připravena atakující hráčkou Tigers, které se povedlo podél tyčky překonat Červinkovou v bráně. Na časomíře již sice nějakou dobu svítil čas 20:00, ale hra bohužel končí až s hvizdem rozhodčího, který přišel až po vstřelené brance. Na řadu tak přišly nájezdy, do kterých vstupovaly hráčky Tigers psychicky na koni. Holky ale usušily slzy a ukázaly svou psychickou sílu podruhé. Po prvních třech nájezdech na obou stranách byl stav vyrovnaný, a na řadu tak přišla náhlá smrt. Rozuzlení přišlo až v sedmé sérii, kdy se za Lípu chladnokrevně trefila Haklová, zatímco Červinková na druhé straně hráčku Tigers vychytala. Obrovskou pochvalu za penaltový rozstřel zaslouží také Lucka Švajcrová, která se nemýlila ve 3 ze 4 pokusů. Po neskutečných nervech jsme se tak mohly radovat z postupu do semifinále.

Díky systému turnaje jsme již v tuto chvíli věděly, že neodjedeme bez medaile. Do semifinále proti FBS Olomouc jsme tak šly s lehčí hlavou, ale o to těžší už jsme po celém turnaji měly nohy:). Soupeř, který měl k dispozici tři pětky nás nejednou na hřišti nechal za zády. Své jsme si však odmakaly a podruhé ve stejném dni jsme dovedly zápas k samostatným nájezdům po výsledku 3:3 v základní hrací době. Trestná střílení si tak v brance vyzkoušela i Viky Ševrová a nevedla si o nic hůře než její předchůdkyně v bráně, protože jsme podruhé na turnaji nájezdy zvládly! Velikou zásluhu na výsledku zápasu opět měla kapitánka Míša Mazurová, která zařídila nejen vyrovnávací gól na 3:3, ale zvládla také rozhodující nájezd.

Do nedělního finále proti suverénním Black Angels jsme sice vstoupily výborně, když hned v první minutě otevřela skóre Míša Mazurová. Florbalovější a fyzicky zdatnější soupeř nás však brzy začal přehrávat a finále bez problémů a naprosto zaslouženě vyhrál v poměru 10:4. Zklamání z prohry však rychle odeznělo po tom, co nám pořadatelé pověsili na krk stříbrné medaile.

Vzhledem k tomu, že poslední rozumný spoj do České Lípy (a hlavně ten, na který jsme po organizačních změnách souvisejících s postupem do finále měly místenky) nám odjížděl nedlouho po odehrání finálového zápasu, oslavy na hřišti jsme rychle ukončily a obtěžkány zavazadly jsme se vydaly směr vlakové nádraží. Když jsme po rychlopřesunu dorazily na nástupiště, posledních pár děvčat odhodilo batohy na peron a zmizelo znovu na schodišti z podchodu. Po chvilce jsem zjistila, že důvodem byla maminka s kočárkem, které se holky automaticky vydaly na pomoc. Možná až v tu chvíli mi vlastně došlo, jak moc jsem na ty naše českolipské florbalistky pyšná!

Kromě hráček patří veliké poděkování všem rodičům a prarodičům. Zatímco některé z maminek statečně cestovaly, fandily a bojovaly s námi, od ostatních se nám po celou dobu turnaje dostávalo podpory po telefonu či sociálních sítích. Na krásné večerní uvítání v České Lípě se šampaňským budeme všechny rády dlouho vzpomínat:).

Stříbrné medailistky FBC Česká Lípa:

Bartošová Sárka -  motorová myška. S přibývajícími zápasy byla na většině holek znát i přibývající únava, né tak ovšem na Sárce. I ve finále měla spoustu sil, rychlostně bez problémů soupeřkám stačila. Až to k té rychlosti u Sárky doladíme i po technické stránce, bude postrachem všech protihráček.    

Bořková Danča – rychlé nohy, šikovné ruce...jen ještě občas bojujeme s hlavou:). Když se Danča soustředí na to, co má a naopak nesmí dělat, je to skvělá hráčka, což nejednou předvedla i v Brně.

Červinková Adélka – trochu nečekaně na turnaji nakonec odehrála více zápasů v poli a přesto, že se v trénincích zaměřuje především na gólmanské dovednosti, odvedla skvělou práci. Nejednou díky svému skvělému přehledu vystihla soupeřovy úmysly. V bráně vychytala superdůležité nájezdy ve čtvrtfinále proti Tigers.

Fleklová Bety – beze zbytku dokáže využít svých fyzických předpokladů v osobních soubojích. Spousta útočnic soupeřů si na ní vylámala zuby. Pokud Bety ještě trochu zapracuje na kondičce, posune se ještě mnohem dál!

Gembecová Darča – benjamínek týmu. Ačkoli právoplatnou mladší žákyňkou bude až v sezoně 2020/2021, už letos si našla svoje místečko v sestavě, na kterém určitě nezklamala. Nejednou se jí podařilo vybojovat míček pro nekompromisně zakončující parťačku z útoku Lůcu Š.  
 
Haklová Štěpa – první z trojice děvčat, které na turnaji hrály jak za mladší, tak za starší žákyňky. Jako jediná odehrála porci všech zápasů obou kategorií. Pevný pilíř obrany se suverénní rozehrávkou a schopností střílet důležité góly. Ačkoli jí ke konci turnaje síly logicky ubývaly, rvala se do posledních minut. Naprosto nepostradatelná byla navíc při všech přesunech mezi halami a oslavách vítězných zápasů;).  

Mazurová Míša – kapitánka, centr prvního útoku, tahoun týmu. Ačkoli spoustu sil nechala i v zápasech starších žákyněk, bylo jí na hřišti vždy plno. V kanadském bodování turnaje mladších žákyněk obsadila parádní druhé místo. Pokud Míša vydrží v nasazeném tempu svého florbalového vývoje, čeká jí skvělá budoucnost a my jí vždycky budeme fandit!

Seifertová Natka - stejně jako Míša a Štěpánka odehrála několik těžkých zápasů i za starší žákyně.  Suverénní, zodpovědný a spolehlivý obránce. Na turnaji nevynechala jediný souboj o míček, problém jí nedělala ani rozehrávka. Typ hráče, kterého chce mít ve svém týmu každý trenér.  
 
Ševrová Viky – S přehledem vychytala ve skupině Tatran Střešovice Red a po skvělém výkonu i Vítkovice. Zápas proti Židenicím a čtvrtfinále si zkusila v poli a zvládla to bez problémů. Na semifinále a finále se vrátila do brány, kde jí to teď evidentně svědčí nejvíce. Adélka Červinková, která bude od následující sezóny již starší žákyňkou má ve Viky skvělého nástupce.  

Šujanová Tonča – na turnaji se musela zhostit nelehké úlohy druhého centra, což vzhledem k tomu, že celou sezónu odehrála pouze v týmu mladších žákyněk (tj. v systému 3+1) byla úplně nová role. Tonča to ale zvládla na výbornou. Největší radost během turnaje však zaznamenala mimo mantinely florbalu, když hned první večer turnaje obdržela z domova krásnou zprávu o narození brášky Adámka. Ještě jednou moc gratulujeme!

Švajcrová Lůca – rozená střelkyně, která se (ač věkem ještě elévka) stala noční můrou všech gólmanek soupeřů. Její klidnou hlavu a šikovné ruce jsme ocenili nejen při hře, ale především při nájezdech ve čtvrtfinále a semifinále. Z pěti pokusů Lůca s přehledem proměnila 4. K tomu přidala dalších 9 parádních gólů ze hry. Skvělá práce!