Přejít k hlavnímu obsahu

Přípravka na Dobiášovce II. Do pohádky a zpět!

25-03-2019   Sammael

O Liberci se ví, že je městem tak trochu pohádkovým. A možná i proto jednou za čas přitahuje armády skřítků, kteří při pohledu z balkónu Dobiášovy sluje předvádí rej ne nepodobný hemžení v Bradavicích na začátku školního roku. Kousek pohádky si cestou najdou i naše starší ročníky pamětníků. Při někdy již bolestivém výkrutu hlavy směrem vpravo nahoru, totiž spatříte věc neskutečnou a věřte, že i hrdina z našeho mládí Neználek (no nevím, jestli ho ty naše dítka četli, musí bejt už dneska hodně starej ) by libereckým takový divný trychtýř záviděl. Ale, zpět do reality! Pohádky jsou pro naše florbalové ratolesti a všichni již víme, že auta jezdí na benzín, i kdyby se Sirupkin z Kvítečkova ubádal. V Liberci se to však postavami opředenými nadpřirozenými vlastnostmi  jenom hemží i když chcete stát (nebo zastavit) na zemi a to již při příjezdu do cíle, kde v podhradních chaloupkách bydlící dědečci a babičky venčí pilně své psíky (samozřejmě bez lopatek  ). Ti ve svém poslání věčném, zde suplují místní patrolu obecní v dobré víře všem zabránit v parkování tam, kde jest omezeno i neomezeno! A takto naše oře hlídají, aby tím podpořili malé špunty z celého kraje v řádění a touze se věnovat něčemu jejich tělu užitečnému. Jako vždy děkujeme, takové stevardy by měli mít na všech sportovištích  . Třeba se jim jednou za jejich pilnou službu velký Brumbál odmění, přičaruje jim za odměnu namísto dětské sportovní akce technopárty, rockfest, nebo něco většího a naplní tím jejich poslání strážců říše  . Za svou službu si odměnu zaslouží i bytosti pohádkové a ne jen lidé. Tak!

Jak jsme si na školním hemžení v Bradavicích vedli, se můžete dočíst v zápisech do zaprášené třídní knihy přítomného sboru.

Z třídy kouzel a perem profesora Břichnara Šedého.
Tým blue se po příchodu do šatny... . Tak znovu! Tým blue se se po příchodu někde převlékl (vyjímečně na nás hosty šatna zase nezbyla). Když jsme to konečně všem dětem vysvětlili, že jsme v této škole pouze Mudlové, tak se hned po úvodním protažení a pár motivačních radách šlo na věc. Na úvod na nás nastoupily Kobry, které jak víme, jsou zvířátka, která pěkně koušou. Souboj s nimi skončil remízou 5:5. Po menší sváče mezi zápasy (šlo by stihnout i větší), jsme  čekali, až se uvolní hřiště pro náš další zápas s Tygříky ze Semil. Zápas se nám moc nevydařil, skoro bychom řekli, že nám to prostě nelepilo a nestřílelo, zatímco soupeř na co sáhl, uklidil do branky, tudíž konečné skoré bylo 7:3. Bohužel podobně dopadl i poslední zápas s Libercem (9:5), ale za předvedenou hru si blůčka  v sestavě Terka, Nelca, Honzik, Tobik, Adam, Fida a Sebík zaslouží pochvalu, ostatně jako vždy. 

Zapsáno zlomenou hůlkou profesora Bossáka Ukrutného
Tým oficiálně pojmenovaný FbC Šluknovsko (to je ta kouzelná země secondhandových německých automobilů, osamělých domečků z červenými lucerničkami a bytostmi zajímavých životních osudů) vyzval jako první na souboj florbalových hůlek spolek nosící ve znaku černého oranžového Pantera. Dle čistě objektivních a naprosto nezaujatých pohledů si více s míčkem rozumělo modro-bílé družstvo, jelikož ho mělo povětšinou ve své moci. To ale celkem zdatně kontrovala Panteří smečka rychlými brejky a bezchybným zakončením. Nakonec klání těchto dvou taktik skončilo nerozhodně. Druhé soupeření v poháru tří kouzelných týmů nás čekal tým nejzdatnější a to domácí FBC Liberec. V bráně čaroval neskutečný Jenda Merenus, který odvracel jednu kletbu za druhou a tím burcoval své o kamarády v poli k úžasnému výkonu. Výsledkově to může někomu připadat jako jednoznačná záležitost, ale herně se naši prvňáčci dokázali elitě podještědského kraje vyrovnat. Poslední v trojlístku tradičních soupeřů se dle losovací listiny vyskytl zvířecí oddíl FBC Lvíčata Semily. Svůj první brankářský výkon si mezi třemi tyčemi vyzkoušel Vojta Dvořák a hned se blýskl několika důležitými zákroky. Tento základ obohacený o neustálou kanonádou na branku soupeře nakonec přinesl zasloužené vavříny. Nelze než nepochválit a ocenit velkou jedničkou následujících osm následovníků Harryho Pottera: Jenda Chvátal, Ondra Čapek, Matýsek Kovář, Matúšek Pavlovič, Vojta Dvořák, Jenda Merenus, Mates Jahoda, Oní Urban.  

Z postřehů čarujícího školníka zHoláka Padlého
Tým White, dnes trochu oslabený o marodící opory sehrál velmi povedený turnaj postavený na týmové spolupráci všech zúčastněných dětí. Jejich letošní úsilí, chuť se učit nové věci a celková zapálenost začíná být nyní před koncem sezony hodně vidět a myslím, že pokud budou pokračovat ve stejném tempu, budou se muset pánové z A týmu velmi rychle začít bát o svá místa v sestavě  . V prvním zápase jsme nastoupili proti Black Pantherům, které se nám podařilo porazit 6:3, což vůbec nebyla lehká práce a pěkně jsme se při tom zapotili. Dalším soupeřem se stala Lomnice a velmi vyrovnaný souboj pidižvíků nebojících se sem tam kousnout, vše však v duchu sportovním a zdravém. Dopadlo to to o fous a byla z toho prohra 6:5. V posledním utkání jsme se potkali s FBC Liberec White. V tomto souboji obou "Whajtů" jsme zaskočili ten liberecký brankostrojem, který nedokázal zbrzdit ani střídáním brankáře o přestávce a hravě jsme si se soupeři poradili 10:4. Co dodat? Chtěl bych všechny moc pochválit za bezva a týmovou spolupráci, kterou v sobotu předvedli. Děkujeme tedy oběma Domčům, Dančovi, Ondrovi, Míšovi, Damíkovi, a Páťovi.

A aby nebylo pohádek málo, na závěr se špunti mimo lízátek dočkali i Donalda, kterého ty potvůrky podivný mají asi nejraději! Liberec je prostě fajn, těšíme se na příště!

Přípravka v Liberci