Začněme ale u zápasu v Liberci. Nejprve jste měli pomalý úvod, ale po něm přišel zlepšený výkon v další části zápasu. Jak to hodnotíš?
„Začátek zápasu jsme trochu nechytli. Ani bych neřekl, že jsme byli nesoustředění, spíše nám to tam prostě napadalo a ovlivnila to i první přesilovka, která dostala Liberec do psychické pohody a my se na druhé straně trochu trápili se zakončením. Ve druhé třetině jsme začali hrát ještě více přímočařeji, začalo se nám dařit trestat liberecké chyby, které jim trochu nahlodaly jejich sebevědomí. To navíc po posledních zápasech nebylo největší.“

Start do letošního ročníku Superligy se bodově povedl. Máte deset bodů ze sedmi zápasů, což je výrazně více než v předchozích letech. Bereš to? A co dělat proto, aby se dařilo dále?
„Paradoxně jsme ani v loňské sezoně neměli špatný vstup, hráli jsme velmi slušný florbal, ale body nám těsně unikaly a z toho pak začala menší nervozita. V letošní sezoně se podařilo zvládnout hned první těžké utkání v Ostravě, kdy jsme si nahráli nějaké body navíc a vstoupili jsme tak do sezony ve větší pohodě. Důležitým zlomem jsou i nové posily a zapracování dalších mladých hráčů z naší juniorky. Jsme zase o něco silnější. Do první půlky sezony máme ještě Pardubice, Otrokovice nebo Black Angels, nějaké hratelné body tam tedy ještě leží.“

Ty osobně jsi zaznamenal dva čtyřbodové zápasy v řadě. Kde se v tobě v bezmála čtyřiceti letech stále ještě bere chuť do florbalu?
„Chuť roste dobrými výsledky a tím, že se cítím nejen fyzicky dobře, ale hlavně že ještě mohu být v částech sezony pro tým přínosný. Kdybych ve čtyřiceti letech rybařil na lavičce, asi bych takovou chuť neměl. Jsem hráč, který potřebuje na hřišti hodně minut, což se v posledních dvou zápasech, kdy jsme byli nuceni hrát na dvě obrany, stalo. Potřebuji se dostat do zápasu, do emocí, tam mě sice moje žena nevidí ráda, ale já se tam cítím nejlépe. Můj florbal je hodně specifický, těžko na tom někdo něco změní. Musíme se s tím asi naučit žít. (úsměv)

V historickém bodování soutěže jsi pokořil metu 350 kanadských bodů a dostal ses dokonce do první dvacítky. Navíc suverénně vévodíš číslům i coby obránce. Co na to říkáš a kam bys to až chtěl posunout?
„Už toho moc před sebou nemám. To je taky důvod, proč nechci být na hřišti zoufalej, ale co nejvíc přínosnej. Tohle si málo sportovců během kariéry neuvědomuje, ale když mu začne věkově téct do boty a fakt už vidí ten konec, tak si začne vážit mnohem víc věcí, které si může ještě užít. 350 bodů na obránce je asi dobrý, jsou to sice jenom čísla, ale i ty něco znamenají. Je fajn, že i v roce 2022 můžu sbírat body z vlastního brankoviště. Pak jsou zápasy, kdy snad ani nepřešlápnu půlicí lajnu, ale je fakt, že třeba s Libercem jsem běžel třeba dvacet metrů v kuse a když jsem už nemohl tak jsem zoufale vystřelil na první tyčku a ten libereckej brankář to ani nechytl.“

Lípa v minulých sezonách spoléhala na jednoho až dva bodové hráče, teď jich může rozhodnout hned několik. Jak to vnímáš coby hráč, který zažil Českou Lípu v různých etapách vývoje?
„Lípa začíná být méně čitelná. Dříve to bylo všechno na Krajdu, nyní je to rozložené. Góly může pravidelně dávat deset lidí, jen včera jsme měli devět rozdílných střelců. To je pro soupeře horší zpráva, než kdybychom to honili celé na Krajcigra, Ekla a Tichého. Když se k tomu přidají dobré výkony v brankovišti, je to reálný odraz současných výsledků. Tak snad jsme to moc nepřepálili na začátek.“

V sobotu nás čeká duel s Pardubicemi, což je soupeř, který se letos rozjel k dobrým výkonům i výsledkům. Jaký očekáváš zápas?
„S Pardubicemi nás to nikdy nebaví. Nehraje se nám s nimi dobře, hrají pro nás takovým divným stylem, tak uvidíme co z toho bude. Je jasné, že oba týmy budou při chuti a půjde o hodně. Nám se obecně hraje lépe proti favoritům. Nemusíš nic vymýšlet a soustředíš se na obranu. Bylo by fajn před repre pauzou tento zápas (a následný pohárový na Kladně) zvládnout a jít do další fáze s čistou hlavou.“

Vaše zápasy letos sleduje na všech stadionech ať už doma nebo venku spousta diváků. Jaké to je po zhruba dvouleté covidové odmlce na tribunách pro vás hráče?
„Musím říct, že poslední zápasy byly fajn. Na derby do Liberce jezdí hodně lidí z České Lípy a je škoda, že tohle Liberec neumí opětovat. Se Spartou to byla jedna z nejlepších atmosfér za dlouhou dobu, i díky tomu, že přijel hostující kotel. A zápas ve Varech byl taky slušný, stejně jako školní zápas v Bolce. Je super, že zatím hrajeme ve velmi slušné kulise, vážíme si toho a pro mě osobně je to i důvod, proč mě florbal stále baví. Hrát před prázdnou halou někde na Jižním městě bych asi nechtěl.“