V Pardubicích jste vyhráli jednu z klíčových bitev sezony. Jak hodnotíš výkon týmu?
„První třetina byla z naší strany hodně slabá, těžko jsme chytali rozehrávku Pardubic po levém mantinelu a zbytečně ztráceli míčky ve zdánlivě lehkých situací. Naštěstí pro nás všechno kryl výborný Honza Dvořák v bráně. Od druhé třetiny se hra trochu otočila a postupně jsme začali navyšovat skóre. Velmi důležitá výhra. Splnili jsme úkol.”

Výrazně se k desátému místu můžete přiblížit, pokud doma v sobotu porazíte Liberec. Vnímáte to jak další klíčový souboj?
„Jednoznačně. Zápasy s Libercem vždy mají něco navíc. Regionální derby sebou nese občas víc než zisk tří bodů. Tabulka je vlivem nedohraných zápasů Pardubic trochu více zamotaná, takže k udržení desáté příčky vede jednoznačně vítězství nad Libercem a trochu tak odplata letošní největší ostudy.“

V sobotu ale nebudete hrát na svých oblíbených parketách, ale na tarkettu. Může to mít vliv?
„Povrch neřešíme. Samozřejmě českolipské parkety jsou nejlepším povrchem v lize, ale i na tarkettu zvládneme Liberec porazit. Výhodou u tarkettu je, že ho musíš po zápase sbalit a u toho si dát pár piv. Takže tarkett mi nevadí.“

V Pardubicích jsi poprvé od října roku 2018 a zápasu v Otrokovicích zaznamenal v Superlize hattrick. Co tomu ve 38 letech říkáš?
„Shoda okolností. Každá branka pomůže psychicky a člověk si začne víc věřit. Ta první chytit nešla, tu druhou si asi Haleš za rámeček nedá a tu třetí chytit taky nemohl, protože byl na střídačce. Nebudu kecat, pro takhle starýho borce se samozřejmě hattrick počítá. Dostal jsem dokonce i míček k poslednímu hattricku v kariéře. Jak dojemné.“

Takže stále platí, že tě dost možná čekají už jen poslední tři zápasy kariéry?
„Nevím, před 14 dny bych řekl, že ano. Po včerejšku bych řekl, že jsem v půlce kariéry. (úsměv) Nechme se překvapit. Pochopitelně o tom ale hodně přemýšlím.“

Jak se vlastně v průběhu této podivné sezony cítíš? Je to pro tebe velký rozdíl v porovnání s těmi předchozími? Chybí tvým výkonům přítomnost diváků na tribunách?
„Hrajeme divnou sezonu. Máme asi nejlepší kádr, výborné trenéry, fungujeme ve fajn atmosféře, ale nehrajeme pro nikoho. Nikdo neví, jak celá sezona dopadne, necítím se v tom úplně dobře a často si říkám proč to hraji. Jasně, hraji to pro to, abych pomohl České Lípě k další superligové sezoně. Diváci k České Lípě patří a netušil jsem, že na konci kariéry budu hrát v mém klubu před prázdnou tribunou, strachovat se o to, kolik členů se nám po ročním restartu do klubu vrátí a přitom dodržovat trochu profesionální principy, každý týden se testovat, abych se vůbec mohl v tělocvičně proběhnout.“