Představujeme trenéry mládeže - Radek Studený
Začátek je stejný jako u ostatních, mohl by ses krátce
představit?
„Narodil
jsem se na na jihu Čech, a přes delší zastávku
v Praze, jsem se dostal do České Lípy. Pracuji v kanceláři,
takže pohyb vždy rád uvítám. V dětství jsem hrál házenou a
všechny akční sídlištní sporty, takže dobrý základ pro další
sportovní vývoj, který dnešním dětem někdy chybí. Později
jsem hrál fotbal a volejbal. V současné době kromě florbalu rád
jezdím na kole, lezu po horách a sem tam absoluvuji nějaký
běžecký závod či triatlon.“
V
České Lípě působíš už několik let, co tě
vlastně k florbalu přimělo?
„V
FBC působím aktivně tuším od roku 2014. Nejdříve to
bylo pár
tréninků, pak zařazení do nabitého kádru veteránů a později
i trenérsky na rozjezd u mladších žáků a pro letošní sezónu
již dorostenců. Určitě nepatřím mezi hráčské, nebo trenérské
matadory, ale florbal jsem začal hrát pro zábavu již v minulém
století na gymnáziu
v Lípě. Bylo
to ale
asi v jiných časech
než chodil Š. Motejzík a ostatní. Florbal vnímám jako
dynamický, chytrý a technický sport, který neodpouští fyzickou
nepřipravenost a další věci s tím spojené a já mám pohyb rád,
ať už
individuální
nebo kolektivní.“
Poměrně dlouhou dobu už také trénuješ? Jak ti tato role vyhovuje, potažmo jak ses k ní dostal?
„Tady to je velice jednoduchá odpověď. K trénování jsem dostal přes L. Pekárka. Zjistil jsem, že ve florbalové rodině, jakou je náš klub, je mi fajn. Základem všeho je dobrá parta, bez ohledu na věk a svoji roli - trenér, hráč, rodič, někdy rozhodčí :-)). A tak to prostě je!! Trenérská práce je časově náročná, není to jen o účasti na trénincích, udělat docházku a jít domů. Vždy je potřeba udělat něco navíc a to by určitě uvítali ostatní trenéři u některých hráčů či hráček. :-))) Jednoduše řečeno mě trénování baví, pohybovat se ve skvělé partě a sledovat, jak se kolem mě hráči a hráčky florbalově i lidsky rozvíjejí.“
Máš za sebou
několik úspěšných sezon u starších žáků. Co tě na této
kategorii nejvíce baví? „Určitě,
souhlasím, předchozí sezóny lze označit jako úspěšné. Naše
týmy
se během
nich pohybovaly
na předních příčkách tabuky a vyvrcholením těchto sezón byly
účasti na MČR v Praze a ve
Znojmě.
Bohužel poslední sezóna nemohla být dohrána. Na druhou stranu
přišlo i hodně nováčků, které se podařilo do týmu
zapracovat. U kategorie stržů dochází k přechodu z "dětského
florbalu" na ten dospělejší, a s tím přichází i jiné
nároky na skladbu tréninků a práce s hráči po stránce fyzické
i taktické.“
Jak
moc je podle tebe kategorie starších
žáků důležitá ve vývoji
hráče? Co by si zde třeba měli osvojit?
„Částečně
jsem odpověděl u předchozí otázky, ale v této kategorii vidím
ještě jako
důležitější,
aby si hráči osvojovali takové
návyky,
že je potřeba ještě víc sám na sobě pracovat a chtít udělat
něco navíc. Samozřejmě je důležitá práce v nižších
kategoriích a na to je nutné vždy navázat. Právě
trenéry v nižších kategoriích obdivuju. :-) Florbal je vhodné
prokládat i ostatními
sporty a pohybovými aktivitami, které většinou jak víme, nejsou
moc oblíbené (kromě fotbalu) :-). Florbal je samozřejmě na
prvním místě, ale i pohyb bez hokejky je také hodně důležitý.
Tak jak to vždy bývá u všech sportů. Jsou
nějaké základy, které
hráč
musí (nebo
by měl) zvládat
a na to "nabalovat" i další dovednosti. Větším
faktorem v této kategorii hraje týmovost
- pojetí hry, individualita již není takovým klíčem k
úspěchu.“
Dovedeš
si vysvětlit, proč Česká Lípa tradičně právě mezi staršími
žáky sbírá tolik úspěchů? „Dorůstají
nám silné ročníky hráčů a hráček, které procházejí
florbalem
společně
už
od
nejnižších kategorií a navíc
se
i v posledních letech zkvalitňuje trenérská práce a roste
podpora rodičů. Především začíná
nést ovoce
již zmiňovaná snaha o komplexní vývoj hráčů např. v
důraze
na letní přípravu, účasti na soustředění, gymnastické
průpravě
a dalších
důležitých
faktorech.
Určitě se dá říci, že úspěchy se nyní sbírají již v
mladších kategoriích. Důkazem
je
třeba Gothia, letošní turnaj ve Švédsku, což byl opravdu velký
úspěch a skvělá jízda!“
Jak
už jsi výše uvedl, starší žáci
se už několikrát představili na mistrovství republiky. Jak
vnímáš tenhle úspěch v kontextu celého klubu?
„Jen
pozitivně, pro náš klub je to určitě velký úspěch a reklama.
Je
zde
možné srovnání florbalové úrovně s ostatními nejlepšími
kluby v ČR. Na tyto turnaje se nejde přihlásit, ale pouze
kvalifikovat po dobře odvedené celé sezóně a o to je to
cennější.
Je fajn ukázat i ostatním klubům,
že musí s námi počítat, i
když
naše hráčská základna není oproti
větším městům či regionům tak
široká.“
Pod
rukama ti prošla celá řada talentů. Myslíš si, že by se někdo
z nich mohl v brzké době prosadit třeba do superligového A
mužstva?
„Někteří
kluci, se
kterými
jsem v předchozích sezónách pracoval, již absolvují letní
přípravu před startem letošní Superligy
a objevují se podle mě i úspěšně v přípravných zápasech A
mužstva. Nyní je na trenérech a hráčích “Áčka“,
aby byl
tento
jejich velký posun zdravě podpořen. Myslím, že všichni vnímají,
že jsou budoucností
našeho klubu a tento fakt byl viditelný i při pohledu na zaplněné
tribuny právě při zmiňovaných přípravných zápasech. Je super
při pohledu na nižší kategorie, že roste velký potenciál u
hráčů mladších ročníků. Bohužel je to často
dlouhá
cesta
s mnoha překážkami a
ne každý této vysněné pozice dosáhne. Celkově lze označit za
úspěch označit
i to,
když dítě sportuje, bez ohledu na zvolený sport a úroveň.“
V
předchozích kategoriích se snaží florbalisté především
postupně zlepšovat po herní stránce a ve svých individuálních
dovednostech. Ve starších žácích už k tomu přibývá i trochu
více taktiky. Vnímáš to stejně?
„Ano,
přibývá více taktiky, zkoumání soupeřů, více nákresů
taktického rozestavení a správného pohybu při hře. Všeobecně
lze říci, že v této kategorii si musí hráči zvyknout, že
základem je týmová hra založená na dobrém pohybu všech hráčů
a zdravé drzosti. Samozřejmě se pořád pracuje na individuálních
dovednostech hráčů, hře 1:1, což je někdy trošku naším
handicapem
oproti vyspělejším soupeřům a týmům. Tato kategorie klade zase
o level výše nároky
na hráče po stránce fyzické a psychické připravenosti.“
Co
ti trénování v českolipskému klubu dalo? Je případně něco,
co jsi ztratil?
„Pokud by bylo více odpovědí na druhou otázku, nemohl
bych trénování dělat. Jak jsem již zmiňoval, časová náročnost
je jednou z mála věcí, co lze trénováním ztratit. Naopak mi
trénování
dalo velkou partu fajn lidí, zkušeností, posun vlastně i
mé
sportovní úrovně a nepopsatelné zážitky například z
neligových turnajů v Pardubicích, Brna a dalekého Švédska.“
Nová
sezona klepe na dveře, jak se na ni chystáte? Už se
těšíte?
„Určitě,
příprava na novou sezónu je v plném proudu a moc se na
ni těším.
Nyní probíhá fyzická letní příprava a samozřejmě i míček
na hokejce. Pro letošní sezónu jsem přešel o věkovou kategorii
výše k dorostu. Vidím pozitivně, a pro úspěšný vývoj
nastávající sezóny důležité, zapracování hráčů příchozích
právě z mojí loňské kategorie starších žáků. Jak jste již
určitě poznali, je
pro
nás hlavní utvoření
dobré party. Ostatně
už
to
byl klíč i předešlých úspěchů. Závěrem bych chtěl popřát
prvnímu týmu úspěšný start do nové superligové sezóny a všem
co se v našem klubu pohybují jen to nejlepší.“