Začalo to tak, že nás Český florbal poslal o dva koše výše. Nezaslouženě, ale neúprosně. Nastoupili trenéři a začali přemýšlet co s tím. Posunu se na konec a řeknu jak to skončilo? Po pondělním tréninku pizzou, potravinou nesportovní, leč pro děti vábivou. To jako odměnou za výkon, který starší žáci FBC Šluknovsko za sobotní turnaj zaslouží. Trenéři vymysleli, že ty děti na to nejsou připraveni, že týmy, které hrají první a druhý koš jsou z větších měst z větší spádovou oblastí. Mají svoje akademie, kde si stáhnou ty nejlepší. První se nám postavil FBC Děčín. Koukneme do statistik a ejhle nikdy nespadl z prvního koše regulérně. To jen ten systém ho poslal dolu. No co jdeme na ně, kluci a holky bojují a podle rad makají jak o život. Ono to jde a ještě poslední minuta je vyrovnaná. V posledních sekundách přijde chybka a o jeden gól prohráváme 3:2. Nevadí pro nás, to je výhra. Další zápas proti spřátelené FBC Česká Lípa, emoce jsou tu. První polovina jen 2:0, zdá se to být docela slušný výkon, ale vzápětí emoce, rychlé góly a už se nedaří tým udržet v pohodě. Nastává okamžik zlomu a nakonec to je prohra docela krutá 11:0. Máme ještě šanci se postavit SK Bivoj Litvínov. V kabině proběhne motivace hráčů, zvedání sebevědomí a hecování. Vlítneme na ně a vedeme 0:3. Myslíme, že to bude v pohodě, ale není. Nakonec dochází síla a prohráváme 5:4. Nevadí, pro nás to jsou cenné zkušenosti a v podstatě minimálně dvě výhry. Děkuji všem hráčům a hráčkám, za nasazení. Divný systém nás poslal mezi týmy, kam jsme se nedostali regulérně a ono se to dá odehrát se ctí. No a pizza to je v podstatě maličkost. Nakonec sobota plná emocí, bojovnosti a kamarádství, nás posune o kousek dál. Sport nás prostě baví.