Jak ty vzpomínáš na počátky florbalu v České Lípě?

Tehdy jsme k tomu přišly trochu jako slepí k houslím, vůbec netuším, jak se ve školním roce 1995-96 ty dětské gumové florbalky na Gymnázium dostaly. Jak byl přístup našeho tělocvikáře k novému náčiní chladný, o to více jsme v něm našli zalíbení my. Startovala zlatá éra českého hokeje a florbal se stal vítanou alternativou, jak se přiblížit našim favoritům z ledové plochy. Dobrovolné tréninky po škole rychle přešly až do organizace školní ligy a florbal se začal šířit mezi větší počet lidí. Problém nastal, když náš ročník odmaturoval a náhle jsme neměli kde hrát - domluvili se tréninky a brzy (na jaře 1998) přišel i nápad na přihlášku do soutěže, kterou jsme společně podali pod názvem Radiáci Česká Lípa (osvětlení názvu hledejte v spojitosti se seriálem Simpsonovi a také v těžbě uranu v regionu). To, že souběžně na Svárově vzniká jiný oddíl jsme vůbec netušili - internet a mobilní telefony tehdy pomalu v ČR startovali a informace a komunikace probíhala jinak a hlavně pomaleji. Každopádně když jsme zjistili, že ve městě máme rivala - Líný F.Š. I., určitě to nastartovalo zdravou konkurenci a vlastně časem i spolupráci (ale to už jsme o pár let dál). Snad jen pro úplnost ještě doplním, že Radiáci se stali jedním z oddílů Lokomotivy Česká Lípa, což nám přineslo výhodné podmínky pronájmu haly, a pod touto organizací hráli až do sloučení klubů v r. 2005

Kdo byli ti, kteří stáli u zrodu organizovaného florbalu v České Lípě?

Radiácké jádro tvořili studenti gymnázia maturjících kolem let 1997-98. Někteří časem přirozeně odpadli, ale spousta z nás je v českolipském florbalu zapojená dodnes. Z lidí, co se starali o chod klubu, bych zmínil Michala Petříčka, Jardu “Kajmana” Najmana nebo současného předsedu FBC Štěpána Motejzíka, který jako suverénně nejtalentovanější hráč z naší generace po mnoha letech v extralize dnes na sklonku kariéry stále patří mezi opory mužského A-týmu. Z rivalských Líných F.Š.Í. jsem vnímal jako motory klubu Davida Macha a Láďu Pekárka - oba se podílí na vedení klubu také až do současnosti.

Ty jsi jako dlouholetý funkcionář klubu u zrodu nebyl?

Byl, ale spíš v roli hráče - v 18 letech mě zajímaly jiné věci než legislativa ČFBU ;-). Do čistě “bafuňářské” role jsem se dostal až při spojení klubů, kdy jsem byl povolán jako zástupce Radiácké kliky do vedení nově vzniklého FBC a od té doby v různých funkcích klubu pracuji dodnes, v poslední sezóně i jako trenér mládeže.

Jak se dnes ohlížíš za historií českolipského florbalu a jaká bude podle tebe jeho budoucnost?

Jednoduše - první fáze v Radiácích, to bylo čistě kamarádské hraní, bez toho abychom přemýšleli o jiných věcech. Spojení klubů v r. 2005 ovšem přineslo nové možnosti, kam se takový sport jako florbal dá v našem městě posunout. Společná energie, kterou do rozvoje klubu dává spousta lidí, mě velmi naplňuje. Věřím, že tu vzniká velká věc, jejíž jsme my všichni součástí. Čeká nás ještě spousta práce a já doufám, že se do dění okolo klubu zapojí ještě více lidí než nyní a ze společného podhoubí se narodí ještě spousta skvělých nápadů a zážitků - ať už na palubovce nebo mimo ni, protože v tom je naše síla.