Lukáši, v českolipském florbale jsi zažil ledasco. Co ti stále sport dává?
Za ta léta už je pro mě florbal neodmyslitelnou součástí života, takže si momentálně nedovedu představit, že bych nehrál. Florbal je pro mě jednak zábavou, zážitky, ale také pro mě znamená přátele a kamarády.

Byly někdy chvíle, kdy jsi přemýšlel, že skončíš?
Taková chvíle ještě nebyla.

Co pro Tebe doposud bylo v českolipském dresu nejsilnějším zážitkem?
Prozatím pravděpodobně postup do 1. ligy. Moc rád také vzpomínám na zápasy v play-off 2014 na Vinohradech. To, co tam předvedli naši fanoušci, bylo něco neuvěřitelného a neopakovatelného. Ten nejsilnější zážitek ale teprve přijde. 

Co naopak největším zklamáním?
Největším zklamáním jsou určitě vyřazení v semifinále play-off v letech 2014 a 2015. S Vinohrady jsme tehdy prohráli 3:2 na zápasy. V hlavě mám ale především 4. semifinále na Vinohradech. Byli jsme snad minutu a půl od postupu do finále. Utkání bylo víc než dobře rozehráno, ale závěr toho „slavného“ zápasu mě straší dodnes. O rok později semifinále se Startem a prohra opět v 5. zápase před plnou domácí halou, tehdy jsme prostě měli postoupit.

Je ještě něco, co by tě mohlo v klubu překvapit po tolika letech?
Momentálně mě nenapadá nic, co by mě mohlo překvapit. To bude otázka spíše pro mladší spoluhráče.

Jsi kapitánem, co považuješ za hlavní přednost této funkce?
Kromě toho, že si vybírám, kde budu v autě sedět, nebo že neuklízím míčky po tréninku, mě žádná přednost nenapadá. Každopádně mít na sobě kapitánskou pásku je pro mě i po tolika letech příjemný pocit. Nutí mě vždy hrát naplno, nevypustit žádný souboj, cítím zodpovědnost za celý tým.

Úspěšně jsi dostudoval, v čem pracuješ?
Po studiu na ČZU v Praze jsem nastoupil do společnosti COMPAG CZ s.r.o. jako obchodní zástupce v odpadovém hospodářství, kde jsem vydržel až dodnes.

Jak v současnosti kloubíš práci a florbal?
Skloubit zaměstnání a florbal se mi zatím daří bez problémů. Za prací nemusím jezdit daleko, a pokud výjimečně hrajeme ve všední dny mimo Českou Lípu, mohu se kdykoliv po domluvě uvolnit.

Bereš florbal jako odreagování ze zaměstnání, nebo se přistihneš, že o něm přemýšlíš i v práci?
Florbalem se vždy výborně odreaguji. Samozřejmě nad ním přemýšlím dost často a to i v práci. Ve volném čase s kamarády je to také stále žhavé téma.

Kdyby sis měl vybrat ideální formaci a dosadit se do ní, kdo by v ní kromě Tebe byl?
Pokud budu vybírat pouze z řad České Lípy, tak bych začal obranou dvojící Tichý, Slaný. Prvně jmenovaný je sice momentálně hráčem Brna, ale oba jsou defenzivní špičkou celé ligy. Další volbou je jednoznačně David Marhan, hráč, který odvádí neskutečně cennou práci směrem dozadu i dopředu, takového hráče nemáte rádi, pokud hraje proti Vám, naštěstí mě se to stane pouze na tréninku. Jako posledního draftuji Jakuba Jirsu, hráče s perfektní nahrávkou a přehledem na hřišti. Troufám si říct, že právě Kuba mi nahrál na většinu gólů.

S kým si vlastně v klubu nejvíc rozumíš herně a lidsky?
Myslím, že lidsky si rozumím s většinou spoluhráčů. Samozřejmě, s některými spoluhráči se setkávám i mimo florbal více. Co se týká herní stránky, zopakoval bych předchozí odpověď.

Hodně se mluví v posledních letech o postupu do extraligy. Bral bys to jako splnění snu?
Postup by byl jednoznačně vrcholem a splněným snem.

Měla by Česká Lípa na boje v nejvyšší soutěži?
Srovnání se nabízí každý rok. Jednak mám na mysli naše pohárová utkání se superligovými celky. Pro nás i fanoušky velice zajímavé zápasy, kde můžeme načerpat nějaké zkušenosti. Ukazují však, že kvalita a hlavně rychlost Superligy je jinde. Hrajeme sice vyrovnaná utkání, ale sebemenší polevení koncentrace končí gólem v naší brance. V Superlize pak vyrovnané utkání nestačí, musíte brát body.
Druhé srovnání nabízejí týmy, kterým se na náš úkor podařilo z 1. ligy postoupit (Vinohrady, Litvínov). Vinohrady odehrály slušné sezony, Litvínov se o rok později ihned vrátil níže. Skok do Superligy je zkrátka velký, ale dokud opravdu soutěž nezkusíme, nemůžu dělat závěry. Pro příklad Otrokovice také vybojovaly postup z první ligy a dodnes v Superlize nehrají druhé housle.

Jak hodnotíš nový trenérský tým v čele s Lenkou Bartošovou?
Lenka je určitě zkušená trenérka, má už něco za sebou a florbalu rozumí. Beru to jako příjemnou změnu pro mužstvo a všichni ji respektujeme. Věřím, že jednou bude na Lípu vzpomínat jako na povedené angažmá.

Vnímáš tuto sezonu plnou změn jako krok dopředu pro zdejší klub?
Určitě vnímám. Přitom nebudu lhát, že jsem neměl z letošní sezony tak trochu strach. Přece jen změn bylo hodně. A není to jen o jen o nové trenérce. Podívejte se na mužstvo. Spousta mladých v základu, kteří se vedle starších hráčů rychle zabydleli. Museli si zvyknout na zápasový tlak, stres, tempo hry. Vědí, že rukou nedílnou nesou zodpovědnost za výsledek. Hrají pravidelně a myslím, že velmi dobře. Co se týče posil zvenčí, o Jardovi Eklovi myslím nemusíme ani mluvit, stačí se podívat na bodovací soutěž. Ale i ostatní zapadli a jsou přínosem. Velkou devízou jsou vyrovnaní a velmi dobří brankáři.