Svou přítomností na palubovce upoutal i fanoušky domácího Startu. První zářez v dresu České Lípy si připsal americký florbalový reprezentant se švédskými kořeny Alexander Hart. Do historie zápasu na pražském Startu se zapsal především faulem, po němž následovalo trestné střílení soupeře a přesilová hra domácích. Kromě toho se ale blýskl i výbornými fyzickými předpoklady a dobrým fyzickým krytím balonku. "Nečekal jsem, že úroveň soutěže je tak vysoká," nechal se slyšet po utkání.

Alexi, máš za sebou první zápas. Jaké jsou pocity?
Jsem upřímně moc šťastný, že jsem mohl nastoupit. Bylo to jednoduše skvělé. Od mistrovství světa v Rize jsem nehrál soutěžní zápas. Tempo bylo velmi vysoké, a tak jsem si musel první třetinu zvykat. Trvalo nějakých 20-25 minut než jsem se trochu otrkal a pak se mohl trochu zlepšit.

Zmiňoval jsi vysoké tempo zápasu, překvapilo tě?
Určitě ano. Vůbec jsem nečekal, že má tato soutěž až takovou kvalitu. Platí to jak po technické, tak po fyzické či rychlostní stránce. Hrálo se na velmi vysoké úrovni a cítím potřebu se tady posunout dopředu.

Jak se vlastně rodil tvůj přestup do České Lípy?
Během svého angažmá v Murmansku a vlastně i v tom florbalovém ve Spartaku Moskva jsem se potkal s několika Rusy, kteří mi doporučovali český florbal. Velkou roli sehrál v mém přestupu Ivan Ponomarev, s nímž jsem se právě ve Spartaku potkal.

Nedělal ti problémy český jazyk, případně pokyny v něm?
Musím říci, že ani ne. Čeština je ve své podstatě velmi podobná ruskému jazyku. Pochopitelně časem pochytím více výrazů a pokynů především ke hře.

Už v sobotu čeká na Českou Lípu domácí bitva se Svitavami, těšíš se?
Těším se opravdu moc. Chci vidět zaplněnou halu nabitou fanoušky, výbornou atmosféru a věřím ve výborný zážitek Už teď se nemohu dočkat.

Alexander Hart je americký reprezentant, který se zúčastnil i posledního světového šampionátu v lotyšské Rize. Kromě toho patřil mezi profesionální hráče bandy a zálibu našel i v šachu nebo hře na kytaru. Je synem válečného veterána z Vietnamu a pravnukem významného švédského neurochirurga Herberta Olivecroneho. Vyrůstal ve Švédsku, ale vystudoval ve Spojených státech amerických, jejichž občanství aktuálně upřednostňuje.

Radek Barkman