Měl to být zápas, v němž se Českolipští chtěli poprat o body. Na skvělý obrat v zápase s Ostravou však vůbec nenavázali. Po velmi bezkrevném výkonu prohráli v Dobrušce s Pardubicemi vysoko 4:10 a nevyužili tak možnosti vzdálit se jedenáctému Liberci na vyšší bodový rozdíl. Domácí hrající mimo svou domovskou halu byli ve všem lepší a jejich vítězství tak bylo naprosto zasloužené.
Zase je tu víkend a s ním klasická otázka: Kam dřív? Odpověď zní – všude. Superligové áčko vyráží do Dobrušky, veteráni si užijí domácí dopoledne, junioři střídají Tatran se šelmami z Prahy a ženy v neděli večer zavřou víkend domácím zápasem. Pojďme na to.
Základní část letošní superligové sezony se chýlí ke konci a Lípa v bitvě o předkolo play-off potřebuje body jako sůl. Příležitost k tomu bude mít už poslední lednovou sobotu, kdy se představí proti Pardubicím. Nebude to však v tradičním místě na Dašické, ale v rámci výjezdního zápasu v Dobrušce.
Už čtvrtou sezonu obléká dres svého mateřského klubu a důležitými body pomáhá České Lípě v boji o předkolo play-off. Talentovaný útočník Ladislav Pekárek je už tradiční oporou severočeského celku a ještě rozhodně neřekl poslední slovo. "Hrát za Lípu pro mě znamená hodně," říká dvacetiletý tahoun první formace.
Sobota 31. ledna nabídla veteránům Medvědů severu poctivou florbalovou šichtu. Program byl jasný: dva zápasy v domácí hale v České Lípě, minimum diváků, maximum snahy… a sestava, která by se dala popsat jako „kdo měl volno a našel florbalku, ten hrál“. Absence se podepsaly, ale Medvědi se s tím poprali po svém, s nadhledem, bojovností a občas i s jazykem na vestě.
Ranní utkání v 9:00 mělo všechno, co veteránský florbal umí nabídnout: pomalý rozjezd, minimum střel a zato maximální efektivitu soupeře. První třetina se Medvědům bohužel nepovedla. Dvě rychlé branky a člověk měl pocit, že Future má rozcvičku už za sebou, zatímco my ji teprve hledáme v šatně.Druhá část přinesla třetí úder soupeře a bylo jasné, že to nebude jednoduché. Přesto Medvědi nesložili packy. Ve třetí části přišlo aspoň symbolické snížení Vojta Legner našel Marka Dzieržu a ten konečně rozvlnil síť. Gól na 1:3 sice znamenal „jen“ kosmetickou úpravu skóre, ale morálně měl cenu zlata.
Sestava: Knol - Poledno, Klivický, Kočan, Legner, Dzierža, Riljak
Po obědě jako by někdo Medvědům vyměnil baterky. Dorazil Kuba Karel s Kačkou Boleslavovou, čerstvé posily. Pravda, první třetina skončila 0:2 a znovu jsme tahali za kratší konec… Pak přišlo něco, co se ve florbalových análech zapíše jako „Druhá třetina Medvědího hněvu“.
Šest branek v jediné části. ŠEST.
Hattrick během deseti minut, přihrávky, důrazy, radost. Marek Dzierža, který se rozhodl, že tenhle zápas prostě vezme na sebe. Čtyři góly, jedna asistence mluví za vše. Skvěle mu sekundoval Vojtěch Legner (2+3), který byl doslova všude, v obraně, v útoku, u mantinelu… možná i na střídačce soupeře. Ve třetí třetině se Akademie MB ještě nadechla a dotáhla skóre, ale Medvědi si výhru pohlídali. Sedm branek, týmový výkon a pocit, že i v okleštěné sestavě se dá hrát florbal, který baví hráče i (těch pár) diváků.
Sestava: Knol - Klivický, Kočan, Legner, Dzierža, Riljak, Boleslavová, Karel
Dva zápasy, jedna prohra, jedna výhra. Sestava improvizovaná, ale bojovnost poctivá. Ukázali jsme, že když už nemáme rychlost dvacetiletých, máme zkušenosti a hlavně chuť si to užít. A přesně o tom veteránský florbal je.
Medvědi severu jdou dál. Možná pomaleji, ale se vztyčenou hlavou.
