1.      Michale co tě vůbec přivedlo do České Lípy a jaké byly důvody ke změně bydliště?

Jedná se o rodinné důvody. Manželka z České Lípy pochází, máme tam rodinu, takže jsme jim chtěli být blíž a zároveň jsme se chtěli přestěhovat z Prahy.

2.      Jak probíhalo rozhodování opustit Prahu a Vinohrady?

O konci ve Vinohradech jsem měl jasno už v průběhu sezony, někdy na přelomu roku. Věděli o tom jen nejbližší spolupracovníci, nejužší vedení klubu a rodina. Mé časové možnosti nebyly dobré, byl jsem hodně pracovně vytížený a nemohl jsem se A týmu věnovat naplno. Má účast na 2 trénincích týdně mluví za vše. Dodnes si myslím, že má slabší účast na trénincích, společně se slabší tréninkovou vůlí hráčů, se podepsali na nevydařené sezoně. Po bráchově konci ve Future v lednu jsem dostal nápad, že by bylo pro všechny strany přínosné předat Honzovi A tým. Prezident SKV Luděk Pokorný s Honzou začal jednat a nakonec se na spolupráci domluvili. Díky tomu jsem mohl s klidným svědomím skončit, protože jsem měl jistotu, že A tým přebere lepší trenér, který může hráče naučit florbal. Tohle se událo někdy na přelomu února a března. Jak už jsem výše uváděl důvody, poté jsme začali řešit přesun do Lípy. Původní záměr byl takový, že se přesuneme do Lípy až na přelomu roku nebo v polovině roku dalšího. Protože v realitách pracuji, začali jsme řešit bydlení v Lípě s dostatečným předstihem. Celé se nám to podařilo vyřešit extrémně rychle a pro nás opravdu zajímavě, takže přesun z Prahy nabral rychlý spád. V průběhu se sice objevilo pár komplikací, ale vše jsme s manželkou zvládli a nyní řešíme stěhování do Lípy.

3.      Co vůbec o České Lípě víš, de facto v jedné soutěži se potkaly "A" týmy jen v uplynulém ročníku..

Myslím, že něco málo už vím a obzory si postupně rozšiřuji. O klubu, třeba i díky oslavě 15 let florbalu v Lípě, o lidech, kteří florbal v Lípě budují a vedou. Samostatnou kapitolou jsou hráči. O těch jsem měl velmi slušný přehled, díky rozborům, které jsem si dělal před čtvrtfinále play off. Jinak Českou Lípu jsem zaregistroval někdy před 3 lety, když se junioři prali o postup do nejvyšší soutěže. První osobní zkušenost byla loni na turnaji v Jindřichově Hradci, kde jsem byl na straně poražených. Následné setkání v lize, poháru a play off bylo v podstatě jediné přímé sportovní setkání.

4.      FBC je ambiciózní klub, stejně jako jeho elitní tým, jaký z něj máš zatím pocit?

FBC je díky lidem, kteří zde florbal vedou, velmi ambiciózní klub. Nedává si malé cíle a zatím se mu je daří velkou měrou naplňovat. Zatím jsem se účastnil 5 tréninků, takže třeba si obrázek udělám jiný, ale v tuto chvíli mám z elitního týmu dojem, že všichni jeho členové nemají reálnou představu o tom, co je třeba obětovat, vytrpět a přinést za osobní oběti, pokud kluci chtějí postoupit do extraligy. Neříkám tím, že to tak je u všech, to rozhodně ne. Je tam jádro týmu, které na sobě pracuje. Čeká nás proto dlouhá cesta k úspěchu.

5.      S Jiřím Stožickým a Štěpánem Slaným vytvoříš trenérský tým, který se bude věnovat nejenom přípravě mužů, ale i dalších navazujících mládežnických kategorií, jak se na tuto práci těšíš a co od ní očekáváš?

Od každého člověka, se kterým spolupracuji, si chci něco vzít. Je jedno o jakou oblast se jedná. Těším se, že si odnesu nějaké nové poznatky, nápady, apod., od lidí, kteří aktivně několik let působili v extraligovém prostředí. Co se mojí práce u mládeže týče, uvidíme, jaké budou časové možnosti, ale budu se snažit být prospěšný. U mládeže jsem toho zatím moc nenatrénoval, takže to beru jako výzvu a prostor pro osobní rozvoj. Jsem zvědavý, jaké pokroky budou vidět u mládeže, protože zatím jsem pracoval převážně s mužskými týmy.