Ondro, v České Lípě se opět představíte po roční přestávce se svým výběrem České televize, co vás vedlo k této účasti?

„Důvodů se spojilo víc. Zaprvé: nadmíru pozitivní zkušenost z předchozí účasti na exhibici v České Lípě. Zadruhé: osoba ředitele programu ČT sport Jiřího Ponikelského, místního rodáka. A zatřetí: možnost podílet se na takové florbalové slávě, potkat kamarády a známé a pobavit se florbalem. Já osobně mám období mezi sezonami rád, protože konečně stíhám všechny tyto volnočasové (často florbalové) akce.“

Na koho ve vašem týmu se můžeme letos těšit?

 Doufám, že poskládáme silný tým. Ostatně, pokyn našeho ředitele, který bude tradičně v sestavě na hrotu útoku, se nemění: nic než výhra nás nezajímá. (smích) Zatím můžu prozradit, že diváci uvidí například Dominika Haška, florbalové osobnosti Petra Novotného, Hanu Koníčkovou nebo Elišku Křížovou. Věřím, že v sestavě nebude chybět ani Robert Záruba, byť to závisí na tom, jak se zotaví po náročném zápřahu na MS v hokeji. A další jména, která dosud nejsou potvrzená, nebudu odtajňovat, ať to zůstane překvapením.“

Zahrajete si v rámci 15ti letého výročí florbalu v České Lípě proti výběru České Lípy, co vůbec víš o českolipském florbale a kdy jsi o něm slyšel první zmínku?

„Českolipský florbal mám odjakživa spojený se dvěma Štěpány: Slaným a Motejzíkem. Oba dva odvádějí skvělou práci. Slaného jsem poznal na akcích národního týmu a musím zcela odmítnout jeho negativní mediální obraz, který se o něm někdy šíří mezi florbalovou veřejností. Je to člověk florbalu oddaný, chytrý, s jasnou vizí, kam chceme tenhle sport posunout. Bez lidí, jako je Štěpán Slaný, by florbal v Česku neprožíval takový boom.“

Ve sportovní redakci České televize ses stal prvním specialistou na florbal, mohl bys srovnat, jak se český florbal vyvíjí od dob, kdy ses mu začal profesně věnovat?

„Často tohle téma s pamětníky rozebíráme. V ČT jsem se poprvé k florbalu dostal v roce 2002 a od té doby se jeho tvář zcela změnila. Medializace, marketing, zázemí v klubech, hráčská základna, úroveň hry obecně, to všechno se řítí dopředu. Můžu to soudit i podle objemu florbalového vysílání, který každou další sezonou bobtná. Co je zároveň důležité, florbal a lidi, kteří se mu věnují, si pořád uchovávají přátelské vazby, prostředí je nezkažené penězi. Ačkoliv i v tomto směru zaznamenávám první negativní zkušenosti: i ve florbalu se objevují tradiční české záporné vlastnosti – malost, závist, nepřejícnost.“

Na starosti máš i hokej, v čem se liší tyto sporty svým zázemím, přístupem hráčů k médiím a celkové profesionalitě?

„Přístup hráčů k médiím: jednoznačně vítězí florbal, svou vstřícností, ochotou nás pouštět do úplné blízkosti, schopností komunikovat, upřímností. Profesionalita: ve florbalu je v rovině organizování turnajů, přístupu ke sportu i v dalších aspektech naprosto stoprocentní, chybí samozřejmě profesionalita hráčů a trenérů – tedy výhradně v tom smyslu, že nejsou za florbal v drtivé většině placeni. Přitom se od nich v amatérských podmínkách žádá profesionální práce. Zázemí obou sportů až na výjimky srovnávat nelze, v tom je hokej daleko napřed.“

Sám se florbalu věnuješ na amatérské úrovni, kdy ses s florbalem potkal poprvé?

“V lednu 1996, na chodbě Gymnázia TGM v Litvínově, kde jsem v té době studoval. Oslovili nás starší spolužáci, že se zakládá Gymnaziální florbalová liga. Přihlásili jsme, jako prváci, tým s názvem Sexers a v té době započala má aktivní hráčská kariéra. (smích)Mydlili jsme to ve školní tělocvičně, na branky vyrobené ze školních lavic, systémem 3+1. GFL jsem jeden čas dělal dokonce prezidenta a vrchního statistika (tahle záliba mi zůstala dodnes). Velký florbal jsem si vyzkoušel jen nárazově, pak jsem se vydal za studiem do Prahy, nastoupil do ČT a musel svou „kariéru“ přerušit. Před 5 lety mě kamarádi zlákali k návratu do oficiální soutěže, do pražského týmu Torza Sorry, a s oblibou říkávám, že v současnosti mě florbal jako hráče baví nejvíc v mém životě.“

Co bys popřál FBC do dalších let?

„Progresivní vedení, kvalitní trenéry, oddané a talentované hráče, soudné rodiče, podporu města, movité partnery a především radost z téhle nádherné hry.“