Před začátkem sezony jsi přestoupila do velmi kvalitní švýcarské ligy a hned ses usadila v sestavě nakonec stříbrného týmu soutěže. Jak celou sezonu hodnotíš?
„Myslím si, že to byla sezona nad moje očekávání. Šla jsem do Švýcarska s tím, že chci jít za lepším florbalem a zlepšit se. To se mi povedlo. Takže letošní první zahraniční sezónu hodnotím na jedničku s hvězdičkou. Samozřejmě mě mrzí, že to hned nebylo se zlatým koncem, ale i přesto jsem vděčná za druhé místo.“

Jak jsi byla spokojena s prostorem, který ti trenéři dali v sestavě?
„Prostoru jsem dostala hodně, za což jsem velmi ráda. Myslím si, že mi trenéři věřili dost na to, že mě znali pouze chvilku. Takže jsem byla v základu (smích). Bylo pro mě důležité hrát a ne jen zahřívat lavičku.“ (smích)

Jaké budou tvé další florbalové kroky? Budeš pokračovat ve Švýcarsku?
„No, kdybych se vracela, byla bych blbá. (smích) Takže na příští sezonu tu zůstávám a moc se na ni těším!“

Co ti na švýcarském florbale imponuje. Jaká je tamní soutěž třeba ve srovnání s tou českou?
„Nejvíce se mi líbí rychlost a tvrdost soubojů. Takže ve srovnání s českou si myslím, že je mnohem rychlejší a tvrdší. Rozhodčí pouští více soubojů a faulů, takže i to má v něčem výhodu.“

Máš za sebou rok života v cizí zemi. Jak se ti ve Švýcarsku žije a jak sis tam první dny zvykala?
„Ve Švýcarsku to je jak v ráji. Člověk se tam ve srovnání s Českem cítí jak na dovolené. (smích) Kvalita potravin je na úplně jiné úrovni, lidé se pořád smějí a zdraví se na ulicích. Je to takový rodinný stát. Samozřejmě, že ve velkých městech je to trochu jiné. Jinak si myslím, že jsem neměla problém si zvyknout, takže to bylo už od začátku v pohodě.“

Švýcarsko je známé mimo jiné jako země mnoha jazyků. Jak jste se vlastně v kabině dorozumívaly se spoluhráčkami?
„Bavily jsme se především německy a anglicky. Na druhou stranu musím říct, že je tady speciální švýcarská němčina, takže mě čeká ještě pořádný kus práce se ji doučit. Ta mi skoro připadá jak úplně jiný jazyk.“

Přesto v Česku stále studuješ, jak se ti to povedlo dohromady skloubit s angažmá v zahraničí?
„Ve škole jsem si to před odjezdem do Švýcarska přehodila na dálkové studium. Původně jsem proto měla jezdit do Česka jednou za měsíc, ale vinou Covidu jsme měli většinu online. Takže to bylo super a skloubit se to nakonec dalo. Teď akorát ale ještě budu v Česku pár zkoušek dohánět.“ (smích)

Dají se nějak srovnat opatření proti koronaviru ve Švýcarsku s těmi českými?
„Myslím si obecně, že byla dost podobná. Roušky se musely nosit ve společných prostorách. Bazény a posilovny byly podobně jako tady zavřené. Omezení platilo i pro tréninky dětí, ale i ty jinak chodily po celou dobu do škol. Ve sportu to bylo taktéž téměř identické. Hrály se jen nejvyšší soutěže a každý týden jsme musely být testovány. Celkově si ale myslím, že horší než v Česku to nebylo.“

Je florbal v zemi Helvétského kříže vnímám jako profesionálnější sport než je tomu tady? Jaké jste vlastně měly podmínky?
„Myslím si, že o krůček jo. Nicméně záleží na tom, jestli je to tým z horní nebo spodní části tabulky. Mezi tím jsou poměrně velké rozdíly. Jinak jsme ale podmínky v našem klubu měly opravdu výborné.“