Představujeme trenéry mládeže - Miloš Pekárek
Úvod stejný jako už ostatních respondentů. Mohl by ses krátce představit?
„Narodil
jsem se v České Lípě, vystudoval jsem střední školu s
maturitou a
pracuji v automobilovém průmyslu ve firmě Clarios. Mám manželku
Markétu a dvě dcery Nikol a Theresu.“
V
českolipském klubu působíš už mnoho let, co tě k florbalu
přivedlo?
„K
florbalu mě přiměl můj bratr Ladislav a také
parta kluků z nejlepší čtvrti v České Lípě, tedy
ze Svárova.
Za dávných časů jsem také
jezdil Český pohár v silniční cyklistice a cyklokrosu. Mimo
cyklistickou sezónu jsem ale
začal
s bratrem a partou kamarádů
chodit hrát na Svárově florbálek.“
Jak
se zrodil tvůj přechod k trénování mládeže?
„Začalo
to s mou starší dcerou Nikol. Ta chodila odmala na tréninky Líných
Fší a zde sbírala všechny své florbalové zkušenosti. (smích)
Chtěl
jsem jí ale především posouvat v její sportovní kariéře.“
V
současnosti se věnuješ elévům. Čím je tato kategorie
specifická, případně jaké rozdíly zde spatřuješ oproti
přípravce?
„Specifická
je tím, že už kluci a někdy i holky vnímají florbal více a
místy také chtějí zkoušet různé kličky a parádičky, které
okoukali od svých vzorů, třeba takových jako jsem já.
(smích)
Co
jsi trénováním mládeže v
českolipském klubu získal, případně ztratil?
„Neztratil
jsem vůbec nic, protože mě trenérská práce baví a naplňuje.
Získávám
hlavně další zkušenosti, které mě posouvají dál a snad je
někdy budu moci zúročit třeba jako hlavní kouč českolipských
žen až budou hrát extraligu.“
Určil
sis nějaký trenérský cíl?
„Cílem
je vychovávat další úspěšné českolipské hráče pro
Superligu nebo extraligu. Také bych si přál, aby se někdo z nich
ukázal i v reprezentaci. Česká Lípa už nejednou potvrdila, že
umí vychovávat hráče pro mezinárodní úroveň. Obecně mě
naplňuje posouvání jednotlivých hráčů v jejich sportovních
kvalitách, ale také po lidské stránce.“
Minulou
sezonu předčasně ukončila pandemie koronaviru. Přesto, jak bys
jí zhodnotil?
„Ohodnotil
bych ji velice dobře. Sice byla krátká, ale cíle dané na začátku
sezony, jsme splnili. Kluci a holky se posunuli o kus dál, z čehož
mám osobně velikou radost.“
Co
očekáváš od té nadcházející sezony?
„Očekávám
zase super partu elévů. Tedy
kluky a holky, kteří se chtějí bavit florbalem. Už trénujeme,
ale zatím jen v rámci dvou venkovních tréninků určených pro
všechny kategorie.“
Ještě
na závěr. Tvá dcera Nikol přestoupila do švýcarské ligy, což
je obecně ve světě florbalu vnímáno jako obrovský úspěch. Jsi
na ní pyšný? Kam až to může dotáhnout?
„Jsem
na ní strašně moc pyšný nejen já, ale i manželka Markéta s
dcerou Theresou. Všechna její tréninková a sportovní práce je
odměněna tímto obrovským úspěchem, jak pro Nikol, tak i pro
celý
českolipský
klub. Ukazuje
to, že i
hráči z České Lípy
můžou odejít hrát florbal do zahraničí. Tento
přestup je především
velkým
hnacím motorem pro mladší dceru Theresu, která hraje právě v
elévech
a má v Nikol velký vzor. Kam to dotáhne, to já nevím, záleží
jen
na její další práci v
tréninku.
Celá naše rodina jí přeje a vždy
podpoří, aby to dotáhla co nejdál.“