Jede, jede přípravka - střela, klička, přihrávka!
Jede do dálky – špunti jdeme do války!
Kdo jsou naši soupeři? - Tygři, Lvy a Panteři!
Tahem, golfem, backhandem – hele, bufet, pak tam jdem!

Mámo, táto dívej se - jak v Jizerkách máme se!
Partička dnes bude hrát (řvát) – líp jak svišťů (číslo) 50!
Dresy, pití, průkazky – a samý divný otázky!
Kdo na všechny odpoví – kouči, kouči  kdo to ví?

Ale dost legrace, dál už to bude jenom vážný! Půlrok se s půlrokem sešel (můžou se vůbec tyhle dva potkat?) a jsme o pět zde v regionu Pojizeří, kde jsme na podzim poznali sílu místního větru (a jak všichni víme "Semilský vítr je pořádně krutý!" viď Břichnare?) a naopak přívětivost pořádajícího klubu s dobře připraveným turnajem. Minimálně tak dobře, aby Lvíčata zvládla být během chvilky Tygříky a stejným mávnutím Weasleyovi hůlky zase Lvíčaty. 

Tentokráte jsme se v město Semily dostavili dle soutěžního losu se dvěma modrobílými týmy nažhavených klučíků-půlčíků a samo i sem tam hezká žabka! Tým White dnes tedy zůstal odpočívat….(ba ne, to by oni nevydrželi!). Jak to tedy vlastně všechno na "samém konci kraje" probíhalo?

Na hřišti číslo jedna, které se stalo místem soubojů šluknovského týmu z České Lípy to vše odstartoval zápas s libereckými Pantery, který náš tým posílený hostujícími borci z White zvládl na jedničku a předvedl disciplinovaný výkon plný herních chvilek oku divákovu bezesporu lahodících. K jedničce samozřejmě patří hvězdička a tu si všichni zasloužili v zápase dalším, v tomto případě s libereckými FBC Black, které se nám dnes podařilo rovněž porazit, tudíž poslední těsná prohra s domácími Tygříky, kteří se dnes opravdu činili nám již náladu zkazit nemohla. Ostatně, jako nikdy nic a to je hlavní!! Takže i dnes velkou pochvalu Dannymu, Onímu, malému i velkému Domčovi, Lexovi, Gróšovi, Honzíkovi, Páťovi, Vojtovi a Damíkovi za jejich předvedenou hru a v tomto případě i za brzké ranní vstávání.

I na hřišti číslo dvě, kde své zápasy odehrál náš druhý českolipský sbor budoucích florbalových virtuózů se nikdo rozhodně nenudil. V úvodním zápase proti Panterům jsme mohli být svědky velkého drama zakončeného spravedlivou remízou. Další, ne méně napínavé klání s libereckými FBC White, jsme po výborném výkonu prohráli rozdílem jediného gólu. Co se nepodařilo i skrze opravdu výborné výkony proti libereckým týmům, přišlo v zápase posledním. V tomto si naši ostří blue Šmoulíci a samozřejmě i vždy pevně semknuté Šmoulinky poradili s domácími Lvíčaty a dotáhli svou sobotní pohádku ke šťastnému konci. Děkujeme tedy Honzíkovi, Lukymu, Filípkovi, Áďovi, Therezce s Nelčou, Ondrovi, Matůškovi a Sebíkovi.

Cesta to dnes byla dlouhá - tójóóó, ale i tentokráte nás semilský vítr zase odfouknul zpátky do našeho města a jak se říká: "Všude dobře, doma nejlíp!", ale už teď se těšíme, až to zas spolu někde venku roztočíííííííímééé !!

Kudy jede, tudy slaví - tenhle vlak se nezastaví!
Nahoru dnes letí palec- my jsme parta parní válec!
Fanoušek, či fanynka- jsou tatínek a maminka !
smích, řev, taky tréninky- jsou pára týhle mašinky!